GOLEM. PROMĚNY ZOBRAZENÍ VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ...

...od konce 19. století do současnosti

S rozvojem Prahy a nevyhnutelnou přestavbou starého židovského města v Praze na konci 19. století se obnovil i zájem o staré židovské legendy, což se propojilo i s rostoucím zájmem o magii, mystiku, okultismus a „nepřírodní“ vědy. Život a dílo Rabi Jehuda Löw ben Becalel (1525?–1609), významného židovského myslitele rudolfínské Prahy, nejprve vrchního moravského, poté pražského rabína, zároveň legendami spojenými se stvořením umělého člověka Golema, synagogálního sluhy. Spisy rabi Löwa byly vždy čteny a diskutovány v ješivách celého světa, byly vždy chápány jako důležitý základ moderního židovského myšlení a filozofie. Přesto se do obecného povědomí zejména kvůli literárnímu, výtvarnému a filmovému zpracování dostal do povědomí zejména jako tajemný mystik, který ovládal nevídané, až nadpřirozené duchovní schopnosti, jako učenec, který stvořil umělého člověka. A to přesto, že se spojení Löw a Golem objevuje až dvě stě let po jeho úmrtí – první ztotožnění Golema s jeho mýtickým stvořitelem pochází až z roku 1848. Následovala celá řada příběhů, včetně známého momentu, kdy rabi Löw zapomněl na noc Golema uspat a ten se vymkl jeho kontrole a poničil synagogu – tedy přírodní, ničivá síla proti lidské, ovládající, tvořící. To se zároveň stalo jedním z klíčových impulzů pro umělecké ztvárnění v různých médiích a žánrech, z literatury např. Svátek, Tomek, Nezval, Vrchlický…, k tomu je možné připojit i řadu vědeckých studií. 
Výstava v boskovické synagoze se pokusí alespoň naznačit možnosti vizuálního ztvárnění umělého člověka Golema – podívat se, jak jednotlivá období, tvůrci či vizuální žánry s tímto motivem pracovali, a v jakých obsahových rovinách, tedy od téměř hororového monstra, přes „bytost“ čerpající sílu ze země až po legrační figurku, typický pražský suvenýr či jako inspiraci popkultury. Zajímavým momentem golemovských ztvárnění je, že v nich není přítomný, respektive zatím se neobjevil, antisemitismus.
V synagoze budou prezentována například díla těchto autorů: Hugo Steiner-Prag, Věnceslav Černý, Mikoláš Aleš, Jaroslav Horejc, Jiří David, Jaroslav Róna, Stefan Milkov, Svatopluk Klimeš, Eduard Ovčáček, Petr Nikl, Jiří Slíva, několik tvůrců komiksů aj.
Představeny budou i screenshoty z filmů, Golema z éry němého filmu od režiséra Paula Wegenera, slavného Golema Henrika Galeena z roku 1936 či neméně legendární Císařův pekař a Pekařův císař Martina Friče, který ve figuře Jaroslava Horejce stvořil zobrazení Golema tak, jak ho dodnes většina lidí vnímá. 

Kurátorská spolupráce Roman Musil.