Tisková zpráva –K historii pojmenování náměstí 9. května v Boskovicích
K historii pojmenování náměstí 9. května v Boskovicích
V souvislosti s aktuální veřejnou debatou o přejmenování náměstí 9. května připravilo Muzeum regionu Boskovicka, p. o. souhrn historických informací o vývoji jeho názvu. Archivní materiály přibližují, jak se pojmenování náměstí měnilo v různých obdobích 20. století a jaké společenské okolnosti tato rozhodnutí ovlivňovaly.
Stavební činnost ve 20. letech 20. století dala v Boskovicích vzniknout nové ulici, která se obtáčela okolo budov tehdejšího okresního úřadu (dnešní městský úřad) a okresní nemocenské pojišťovny (dnešní základní umělecká škola). Městská rada se v roce 1927 usnesla „tuto novou ulici pojmenovati ulicí Dra Jos. Kirchmanna, kterýžto čin došel souhlasu všeho obyvatelstva. Dokázala tím městská rada, že město chce býti vděčno spoluobčanu, který stál řadu let v čele a dlouholetou prací získal si zásluh nezměrných o rozvoj města jak po stránce kulturní tak i hospodářské“.[1] K tomuto přejmenování došlo ještě za života JUDr. Josefa Kirchmanna (1856–1931)
Během existence Protektorátu Čechy a Morava bylo v Boskovicích přejmenováno hned několik ulic, které „se nesrovnávají s nynějšími změněnými poměry anebo z jiných důvodů hrubě uráží německé cítění“.[2] Ulici Dra Jos. Kirchmanna se tato vlna přejmenování vyhnula – patrně proto, že tehdy nebylo její pojmenování vnímáno jako odkaz na prvorepublikovou éru, ale spíše v rovině osobních zásluh jednotlivce. K oficiálnímu používání byla ale schválena též německá varianta názvu – Dr. Jos. Kirchmanngasse.[3]
Na plenární schůzi konané 29. února 1952 se tehdejší Místní národní výbor v Boskovicích usnesl přejmenovat některé další ulice ve městě, činil tak na návrh plánovací komise. Dosavadní ulice Dra Jos. Kirchmanna byla tímto rozhodnutím rozdělena na dvě nestejné poloviny – zatímco jižní část si prozatím ponechala původní název, severní část byla přejmenována na náměstí 9. května. Prostorově bylo nové náměstí vymezeno „částí dosavadní ulice Kirchmannovy, v úseku od ulice Hybešovy po ulici Šemberovu, část ulice Šemberovy v úseku od ulice Kirchmannovy po činžovní dům čís. pop. 458 a od tohoto domu kolem budovy ONV k nynější ulici Kirchmannově“.[4]
O přejmenování jižní části, která byla nadále důsledně uváděna jako ulice Kirchmannova, se dlouhé roky jednalo. První podnět přišel v březnu 1955, kdy Krajský národní výbor v Brně přikázal prověřit názvy ulic a veřejných prostranství ve městech a odstranit ty, které „připomínají představitele reakce. Tato akce musí býti skončena do 10. oslav výročí osvobození“.[5] Místní národní výbor v Boskovicích tehdy reagoval vytvořením soupisu „problematických“ ulic, ale pro zaneprázdnění výboru přípravami oslav 1. máje a (paradoxně) 10. výročí osvobození nebylo ve věci dále jednáno.[6]
Teprve na plenárním zasedání MNV v Boskovicích dne 27. ledna 1956 se objevují konkrétní návrhy na přejmenování výše zmíněných ulic, neboť „postupující výstavba socialismu v naší republice vyžaduje, aby také pojmenování ulic a veřejných míst bylo uvedeno v soulad s vývojem, který u nás probíhá“.[7] Návrh rady MNV v Boskovicích na nové pojmenování Kirchmannovy ulice zněl Marxova ulice a byl v této podobě dne 27. ledna 1956 také schválen. Nedržel se tak o pár týdnů staršího návrhu komise pro vnitřní věci MNV v Boskovicích, která interně doporučovala pojmenování Prostějovská ulice.[8]
K přejmenování ulice však nakonec z neznámých důvodů nedošlo a již v roce 1959 se objevuje další návrh – přejmenovat Kirchmannovu ulici na ulici Lidickou. Tento návrh projednala rada MNV v Boskovicích dne 2. května 1959 a mimořádné plenární zasedání MNV v Boskovicích jej schválilo o šest dní později, 8. května 1959, právě včas k tehdy nadcházejícímu 14. výročí osvobození.[9] „…usneseno přejmenovati ulici Kirchmannovu na ulici Lidickou na památku zničení obce Lidic a gestapáky umučených jejích obyvatel.“[10]
Po roce 1989 došlo v Boskovicích k hromadnému přejmenování ulic a veřejných prostranství, přičemž změna dobově nejproblematičtějších názvů byla odhlasována na plenárním zasedání MěstNV v Boskovicích již 25. ledna 1990. Zároveň se ale tehdejší plenární zasedání usneslo, že další změny by měly probíhat s větším rozmyslem, a proto „aby v budoucnu nebyly ulice a náměstí přejmenovávány a předkládány ke schválení názvy ulic jen nově budovaných“.[11] K dalšímu přejmenování náměstí 9. května či ulice Lidické tak již nedošlo.
Historický přehled pojmenování náměstí 9. května ukazuje, že názvy veřejných prostranství v Boskovicích se v minulosti často měnily podle dobového politického či společenského kontextu. Poskytnutím ověřených archivních informací chce Muzeum regionu Boskovicka, p. o. přispět k tomu, aby se současná diskuse o případném přejmenování mohla opírat o přesná historická fakta.
Kontakty:
Muzeum regionu Boskovicka, p. o.
[1] Státní okresní archiv Blansko, fond C 12 Městský národní výbor Boskovice, inv. č. 693, Kronika města Boskovic, I. díl (1922–1962), s. 16.
[2] SOkA Blansko, fond B 5 Archiv města Boskovic, kart. 232, inv. č. 3 (dodatek), fol. 1.
[3] Tamtéž, fol. 5, 9, 32.
[4] SOkA Blansko, fond C 12, inv. č. 1, Protokol pléna MNV od 1. 1. 1951 do 2. 12. 1955, fol. 23.
[5] SOkA Blansko, fond C 2 Okresní národní výbor Boskovice, kart. 232, inv. č. 355, Přejmenování ulic a náměstí 1955, fol. 1.
[6] Tamtéž, fol. 7.
[7] SOkA Blansko, fond C 2, kart. 232, inv. č. 355, Přejmenování ulic a náměstí 1955, fol. 9.
[8] SOkA Blansko, fond C 12, kart. 196, inv. č. 1457, Názvy ulic a veřejných prostranství 1955–1994, fol. 6, 8, 16.
[9] Tamtéž, fol. 20.
[10] SOkA Blansko, fond C 12, inv. č. 693, Kronika města Boskovic, I. díl (1922–1962), s. 252.
[11] SOkA Blansko, fond C 12, kart. 196, inv. č. 1457, Názvy ulic a veřejných prostranství 1955–1994, fol. 90.