Muzeum regionu Boskovicka, p. o. se zapojilo do projektu podpořeného z Fondu pro bilaterální vztahy, jež jsou součástí Fondů EHP a Norska.
Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Některé z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. Bylo jich 1300.
Muzeum regionu Boskovicka, p. o. se aktivitami podpořené z Fondu pro bilaterální vztahy snaží připomenout tyto muže a poodhalit méně známou osobní historii obyvatel v regionu.
Smyslem bilaterální iniciativy je prohloubení vztahů institucí z partnerských zemí a vzájemného povědomí o propojujících historických událostech. Výsledkem celého projektu je digitalizace získaných materiálů, uspořádání výstavy v Sør-Troms Museum a cesta potomků nuceně nasazených v Norsku na místa pobytu jejich předků.
Muzeum regionu Boskovicka, p.o. se díky spolupráci s PhDr. Vendulou Vlkovou Hingarovou, Ph.D. z Oddělení skandinavistiky Univerzity Karlovi propojilo se Sør-Troms Museum v Harstadu (Norsko). Místo není náhodné. Nuceně nasazení z regionu byli jako součást Organizace Todt nasazeni na práce v Harstadu a jeho okolí. Jejich úkolem bylo, mimo jiné, podílet se na pracích v pevnosti Trondenes, která se nachází na poloostrově Trondenes ve Vågsfjord fjordu na severu města Harstad v Norsku. Baterie děl Theo byla zařazená do tzv. Atlantického valu.
V rámci aktivit Fondu pro bilaterální vztahy naše muzeum oslovilo potomky nuceně nasazených mužů v Norsku, kteří jsou úzce spjati s našim regionem. Díky jejich vstřícnosti se podařilo shromáždit materiály (fotky, fotoalba, korespondence, deníky, vzpomínky) od šesti rodin.
Nuceně nasazení, od kterých se podařilo získat fotky a dokumenty jsou:
Kadlec Jaroslav ze Křtěnova
Krčil Jaroslav ze Sulkovce
Kuda František ze Sulkovce
Tomášek Josef ze Sulkovce
Šutera Adolf z Rovečného
Zedník František z Prostředního Poříčí
Vřelé díky patří zejména vnučce Jaroslava Kadlece Markétě Malachové, díky níž se naše muzeum chopilo tématu Noráků a Květoslavě Karafiátové, dceři Adolfa Šutery, bez které by byly všechny aktivity v projektu o dost složitější. Velké díky patří všem potomkům, kteří s námi do projektu šli a poskytli materiály pro digitalizaci a pro další bádání.
Muzeum započalo své aktivity na toto téma již výstavou POSLÁNI NA SEVER v roce 2022 (https://www.muzeum-boskovicka.cz/poslani-na-sever). Ta byla jedním z výstupů projektu o Češích v Norsku za druhé světové války, řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy https://noraci.cz/ a prvním impulzem k bádání a hledání potomků nuceně nasazených v Norsku v regionu. Jsme rádi, že se naše aktivity posunuli na mezinárodní úroveň, která má smysl.
DEN PRVNÍ = CESTOVNÍ
Opravdu hodně cestovní….vlaky, autobusy a letadla. Nakonec jsme večer dosedli na letiště v Evenes, odtud jsme se šťastně dostali do Harstadu, do místa naší partnerské instituce Sør-Troms Museum. Přivítal nás polární den a ti nespaví mohli vidět půlnoční slunce. Prozatím jsme místo historie nechali na sebe působit přírodu.
DEN DRUHÝ – NEJBLIŽŠÍ OKOLÍ
Na programu jsme toho měli s potomky nuceně nasazených opravdu hodně. Dopoledne poznávání nejbližšího okolí. Našli jsme i budovy z fotek, které si z Norska přivezli jejich předci – evangelický a katolický kostel. Pak následovala prohlídka pevnosti Trondenes – celý poloostrov je vojenským objektem. Veřejnosti je po domluvě zpřístupněno jedno z tzv. Adolfových děl, která byla součástí baterie Theo a Atlantického valu. Dělo ráže 40,6 cm je dodnes impozantní. Na stavbě tohoto děla i celého zázemí se podíleli i nuceně nasazení z našeho regionu. Po několika hodinách vojenské historie nás čekal středověký kostel v Trondenes, nejseverněji postavená dochovaná středověké stavba na světě. Nedaleko se nachází nově postavená ukázka středověké farmy – dům pro rodinu, kostel, kovárna a další zázemí. Někteří kolegové i potomci začali instalovat v Trondenes Historical Centre výstavu, kterou jsme doplnili jejich stálou expozici.
DEN TŘETÍ – NARVIK
Celý den se nesl ve znamení návštěvy Narviku. Válečné muzeum bylo naší první zastávkou. Prohlídka expozice, posezení v kavárně a setkání s místním historikem. Díky materiálům získaných od potomků týkající se Narviku i bitvy o Narvik se rýsuje možnost další spolupráce. Následovala prohlídka centra města, návštěva kostela – jedné z mála budov, která přežila bombardování Narviku. Zastavili jsme se na hřbitově, kde jsou pohřbení i dva nuceně nasazení Češi. Navštívili jsme i místo skalní malby staré cca 5000 let. Cesta zpět nás zavedla na místo Herjangsfjellet, kde se nachází jeden ze šesti památníků připomínající bitvu o Narvik v Ofotfjordu. Poslední zastávkou byla pobřežní baterie Evenestangen. Ta byla byla postavena pracovníky organizace Todt v letech 1940–1941. Osazena byla děly ráže 221 mm, která však nebyla nikdy použita v ostrém boji. Posádka baterie čítala 150 mužů.
DEN ČTVRTÝ – OTEVŘENÍ VÝSTAVY A NÁVŠTĚVA TÁBORŮ; DEN PÁTÝ – ODLET
Den jsme zahájili oficiálním setkáním s ředitelkou celého Sor Troms muzea Sabrinou van der Ley i dalšími norskými kolegy, kteří s námi na projektu spolupracovali. Na programu bylo také slavnostní otevření společné výstavy o nuceně nasazených Češích v Harstadu a jeho okolí. Ta se nakonec proměnila v součást stálé expozice v Trondenes Historical Center. Po vernisáži nás čekala jedna z nejdůležitějších prohlídek okolí muzea. V těsné blízkosti se nachází pozůstatky dvou táborů. Sovětského zajateckého tábora a pobytového tábora německé organizace Todt. V něm žili i nuceně nasazení Češi nejen z našeho regionu. Seznámili jsme se i s místy, kde trávili svůj volný čas. Lokality i konkrétní místa jsme identifikovali podle starých fotografií a záznamů v denících. Pro potomky nuceně nasazených i pro nás ostatní to byl velmi emotivní zážitek. Další den nás čekala cesta zpět do České republiky.
